Změny teplot
Při extrémním horku a suchu dochází k akutnímu nedostatku vody. Dochází také k dalším biologickým procesům, jako je nadměrné množství hnilobných procesů, nadměrnému růstu vodních řas a přemnožení škodlivých mikroorganismů. Tím dochází ke zhoršení kvality vody.
- Potraviny mají v těchto obdobích sníženou trvanlivost. Vliv na životní prostředí a na náš organismus má také zvýšená koncentrace škodlivých látek v ovzduší.
- V době extrémních veder dochází k nárůstu zdravotních potíží zejména u starších lidí, kardiaků, astmatiků. Rizikovou skupinou jsou také malé děti.
- V důsledku veder může docházet k haváriím na železnicích a to z důvodu možnosti vybočení kolejnic. Rizikem je také nárůst počtu požárů lesních a polních porostů.
Ochrana v době horka a sucha
Nejúčinnější ochranou v době horka je zajištění dostatečného množství tekutin. Důležité je také omezení pobytu na přímém slunci a zmírnění fyzické zátěže.
Zátěž organismu způsobují vysoké teploty vzduchu obvykle již od 30 °C výše. Ty se vyskytují nejčastěji v letních měsících, tedy v červnu, červenci a srpnu. Přitom během dne obvykle teplota vzduchu kulminuje kolem 14. až 15. hodiny místního času (15 až 16 hodin letního času). V létě může teplota vzduchu v České republice výjimečně dosáhnout až 40 °C.
Velikost zátěže se zvyšuje s rostoucí délkou trvání období s vysokými teplotami a při vysoké vlhkosti vzduchu. Ta omezuje odpařování potu z těla a tedy jeho ochlazování a vede k pocitu dusna. Zátěž zvyšuje přímé sluneční záření, které je nejintenzivnější kolem poledne místního času (13 hodin letního času). V jeho důsledku se v létě výrazně ohřívají stěny budov, povrchy komunikací apod., takže v jejich blízkosti můžeme naměřit výrazně vyšší teploty vzduchu, než ve volné přírodě nebo v meteorologické budce, která se umísťuje nad zatravněným povrchem.
Největší zátěž vysokými teplotami bývá ve velkých městských aglomeracích. Situaci je zde možno zlepšit relativně jednoduše, a to výsadbou zeleně. Stromy ochlazují města dvojnásob – zastíněním a výparem. Rostliny vyměšují vodu skrze póry v listech, voda se vypařuje a při tom se spotřebovává teplo. Tento proces ochlazuje vzduch v okolí. Jeden vzrostlý strom s korunou o průměru 10 m může za den vypařit až 160 litrů vody.
Výstražné informace se vydávají na:
- vysoké teploty, očekává-li se vzestup teploty vzduchu nad 31 °C.
- velmi vysoké teploty, resp. na extrémně vysoké teploty, očekává-li se vzestup teploty vzduchu nad 34 °C, resp. nad 37 °C.
Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů
- Přiměřeně lehce se oblékat.
- Nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách, nevystavovat organismus nadměrně vysokým teplotám.
- Nenechávat děti, ale i zvířata na přímém slunci, zejména ve stojících automobilech.
- Omezit tělesnou zátěž, která je spojena se ztrátou tekutin a se zvýšením vnitřní teploty.
- Zvýšit konzumaci nealkoholických nápojů, u dětí do 20 kg na 1,5 až 2 l denně, u starších dětí a dospělých kolem 3 l denně, při fyzické zátěži i více. Konzumovat raději neslazené nápoje, bez kofeinu, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami, při onemocnění zažívacího traktu raději konzumovat neperlivé. Není vhodné pít ledově vychlazené nápoje, mohou způsobit angínu.
- Při pobytu na přímém slunci používat ochranné prostředky (krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle, pokrývku hlavy).
- Při použití klimatizace teplotní rozdíl mezi venkovním a klimatizovaným prostředím udržovat kolem 5 st.C (větší rozdíl může přivodit letní chřipku, angínu, ale i bolesti zad či kloubů). Také ventilátory zapnuté naplno mohou vyvolat zdravotní potíže.
- Neskákat rozehřátý do studené vody. Skok přehřátého těla do ledové vody bez předchozí přípravy organismu na teplotní změnu může vyvolat svalové křeče nebo i způsobit srdeční kolaps.
- Jsou-li vysoké teploty provázeny i nadlimitními koncentracemi troposférického ozonu, potom v případech chronického onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit také vycházky, zejména v poledních a odpoledních hodinách.
- Vivem vysokých teplot dochází k rozpínání materiálů, což může mít vliv na stav kolejnic a mostů.
Jestliže jsou delší dobu silné mrazy a sněžení, často dochází ke kalamitám. Mezi nejčastější nebezpečí pak patří námraza, mrznoucí déšť, ledovka a náledí. Při silných mrazech bývají nejvíce ohroženy vodovody, rozvody tepla, plynu i elektrické energie. Při jejich zamrznutí může dojít k poškození, a tím k následným škodám vzniklým z důvodu nutnosti zastavení výroby, obchodu, chodu společností.
Nebezpečné je rovněž namrzání komunikací, kolejí apod. Při sněhových kalamitách bývá ohrožena doprava. Následně je ohroženo zásobování, doprava do zaměstnání, do škol, domů a podobně.
K ohrožení obyvatelstva dochází zraněním, popř. úmrtím při hromadných dopravních nehodách, při pádech částí stromů, k úmrtí v důsledku podchlazení při silných mrazech nebo při propadnutí do ledu při sportovních aktivitách.
Ochrana před silnými mrazy a kalamitami
Je důležité dbát velké opatrnosti na silnicích a chodnících. Hrozí vážné dopravní nehody či úrazy následkem pádu ? zlomeniny, tržné rány apod. Nebezpečné je chození pod namrzlým elektrickým vedením, pod střechami domů, kde hrozí nebezpečí padajícího sněhu. Obezřetnost je místě i v případě pohybu na zamrzlých plochách (rybníky, řeky). Každý z nás by měl pravidelně odstraňovat a odklízet sníh, a to i na střechách domů, zvláště těch rovných, kde hrozí zřícení střech dovnitř budov.
Prudký pokles teploty
Prudké změny teploty vzduchu mohou nastávat v průběhu celého roku, nejčastěji se však vyskytují v zimě a na jaře. Přibližně dvacetistupňové rozdíly v teplotě vzduchu za jasných dní na jaře nejsou žádnou výjimkou, ale obvykle nejsou lidskému organismu nebezpečné. Větší zátěž pro organismus představují změny teploty vzduchu, které jsou doprovázeny větrem a srážkami, jak tomu bývá při přechodech výrazných atmosférických front. Pro organismus mohou být zátěží i teplotní změny při přechodu z místnosti do venkovního prostoru a naopak, a to zejména v zimě, kdy rozdíl mezi vyhřátou místností a venkovním prostorem často přesahuje 20 °C. Největší nebezpečí z hlediska zátěže na lidský organismus a také na chod hospodářství, často i na vegetaci představuje prudký pokles teploty pod bod mrazu. Ten je zařazen do výstražných informací SIVS.
Mráz ve vegetačním období
Podobně je do výstražného systému zařazen i jev Mráz ve vegetačním období. Výstraha se na něj vydává jen ve vegetačním období, jestliže se předpokládá pokles teploty vzduchu pod bod mrazu, který může poškodit vegetaci, a to jak na jaře kdy může poškodit zejména květy a vznikající malé plody, tak i na podzim, kdy hrozí pomrznutí plodů.
Silný mráz
Velmi nízké teploty vzduchu, pod -15 °C a nezřídka i pod -20 °C, se nejčastěji vyskytují v zimních měsících, tedy v prosinci, lednu a únoru, někdy i v časném jaru, tedy v březnu, a v pozdním podzimu, tedy v listopadu. V zimě může teplota vzduchu v České republice výjimečně klesnout až k -40 °C. Minimum teploty vzduchu nastává v době kolem východu Slunce. Mrazy jsou zesilovány vyzařováním tepla ze zemského povrchu, a to zejména zasněženého, za jasných nocí při utišení větru. Nejsilnější mrazy se obvykle vyskytují v horských údolích.
Výskyt silných mrazů znamená pro organismus zátěž. Přitom pocit chladu je ovlivňován i větrem – čím silnější vítr fouká, tím citelnější je pocit chladu. Vzhledem k tomu, že na horách fouká obvykle silnější vítr, než v nižších polohách, je tento faktor zřetelný zejména na horách – vyšší riziko podchlazení, omrzlin a vyčerpání.
Prudký pokles teploty
Prudký pokles teploty hluboko pod bod mrazu často vyvolává obdobné problémy jako silný mráz. Může vést k zamrzání a následnému popraskání vodovodních řádů, zamrzání provozních kapalin v automobilech apod., jestliže předtím nebyla provedena potřebná opatření - použití nemrznoucích směsí, neprovedeno zateplení, apod. Rovněž dochází k zamrzání vlhkých nákladů na automobilech, vlacích apod. a může docházet ke škodám v některých oblastech průmyslu a hospodářství. Někdy dochází i ke zhoršení sjízdnosti vozovek a zhoršení kvality vzletových a přistávacích drah v letectví.
Prudké poklesy teplot negativně působí na jedince s méně přizpůsobivým termoregulačním systémem organismu. Jedná se zejména osoby se srdečně-cévními chorobami, s nemocemi dýchacího ústrojí a starší občany. Nedoporučují se u nich prudké přechody z vyhřátého prostředí do venkovního prostoru. Měli by se vyvarovat zvýšené fyzické a psychické zátěže a věnovat pozornost aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Silný mráz
S krátkodobými silnými mrazy se organizmus zdravého člověka vyrovná poměrně dobře.
Při silných mrazech, ale za větru i při mírnějších mrazech a při pobytu na horách doporučujeme:
- Chránit se přiměřeně teplým oblečením (ve více vrstvách), teplou obuví, rukavicemi a pokrývkou hlavy (zejména uši a nos). Omrzliny se nejsnáze tvoří na okrajových, nedostatečně chráněných částech těla (uši, nos, ruce, nohy a zejména prsty na nich).
- Protože mrazy pokožku vysušují, je vhodné chránit nekryté části těla před omrznutím mastnými krémy, pro osoby s citlivější pokožkou jsou vhodnější krémy s UV filtrem.
- Proti prochladnutí pomáhá tělesný pohyb, teplý nápoj a jídlo. Konzumace alkoholu může být nebezpečná. Alkohol rozšiřuje cévy a tím dochází k vyšším tepelným ztrátám. Tělo se rychleji ochlazuje, vydává více energie, i když má pocit tepla.
- Malé děti by při teplotách pod -10 °C ven vycházet raději neměly a když, tak jen krátkodobě.
- Nemocní a staří lidé by pobyt venku měly omezit nebo vyloučit. Lidem s kardiovaskulárními onemocněními se může špatně dýchat a mohou mít bolesti u srdce. Osobám trpícím cukrovkou, které jsou více náchylné k infekcím, může i lehké prochladnutí způsobit velké potíže. Lidé s kloubními potížemi a ti, kteří trpí osteoporózou, tedy řídnutím kostí, by měli omezit pohyb venku, protože v mrazivém období jsou často na cestách ledové zmrazky nebo námraza a uklouznutí jim může způsobit vážné problémy, především zlomeniny.
- Je nutno si uvědomit, že účinek mrazu je zesilován větrem.
Vegetaci poškozují zejména mrazy bez sněhové pokrývky zemského povrchu (holomrazy).
Silné mrazy mohou působit značné škody na majetku. Dochází k zamrzání provozních kapalin v automobilech apod., jestliže předtím nebyla provedena odpovídající opatření (použití nemrznoucích směsí apod.). Dochází k zamrzání a následnému popraskání vodovodních řádů v případech, kdy jejich ochrana před silnými a déletrvajícími mrazy není dostatečná (tepelné izolace apod.). K porušení vodovodních řádů dochází i během ústupu mrazivého počasí v důsledku pohybů půdy při jejím rozmrzání. Při silných mrazech dochází k lomům na kolejnicích a následným problémům v kolejové dopravě atd.
Extrémně silné mrazy mohou všeobecně vést ke značným škodám na majetku, v průmyslu, energetice a v logistických službách (přeprava materiálu, zásobování apod.).
Mráz ve vegetačním období
Výstraha se vydává, jestliže se očekává mráz, který může poškodit vegetaci, zejména zeleninu, vinnou révu a kvetoucí ovocné stromy. Na podzim pak jestliže může poškodit zejména nesklizené zemědělské plodiny.
V případě mrazu ve vegetačním období doporučujeme:
- Zeleninu a nízké rostliny je možno zakrýt světlou netkanou textilií, která může být ponechána i více dní až do odeznění ranních mrazů.
- V případě stromů je možno použít ochranné přípravky proti promrznutí nebo klasické metody ošetření, jako je lehký postřik/orosování porostů drobnými vodními kapičkami v době záporných teplot (zpravidla před východem Slunce), nebo dýmování/zakuřování spalováním vlhkého rostlinného odpadu v bezprostřední blízkosti stromů.
